Evropské nařízení o digitálních službách (DSA)

Dne 17. 2. 2024 nabylo plné účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) – zkráceně nařízení DSA.

Již od konce srpna 2023 je toto nařízení účinné pro velmi velké online platformy (VLOP) a velmi velké internetové vyhledávače (VLOSE), tedy subjekty, které mají měsíčně více než 45 milionů aktivních uživatelů v EU.

Hlavním cílem nařízení DSA je modernizovat a zlepšit právní rámec pro digitální služby v Evropské unii tak, aby lépe chránil uživatele v online prostředí. Příjemcům služeb DSA přiznává nová práva, díky kterým získají větší kontrolu nad poskytovanými službami, což pomůže vytvořit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí. Kromě toho DSA podporuje transparentnost celého digitálního ekosystému a rozvoj malých a středních podniků.

Nařízení DSA se vztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, mezi které patří poskytovatelé připojení k internetu, cachingové služby, internetová tržiště, sociální sítě, cloudová úložiště, online platformy, webový hosting či internetové vyhledávače. Jedním z hlavních cílů nařízení DSA je zvýšení konkurenceschopnosti a usnadnění podnikání malých a středních evropských podniků v online prostředí. DSA proto ukládá většinu povinností velkým či velmi velkým globálním platformám, naopak malé a mikro podniky jsou z dodržování řady povinností vyňaty.

Hlavní povinnosti podle DSA:

Smluvní podmínky

Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb musí zpřístupnit své smluvní podmínky, ve kterých jasně uvedou veškerá omezení týkající se používání jejich služby a informace o moderaci obsahu, a zajistí, aby tyto informace byly srozumitelné, přístupné a jednoznačné pro uživatele. Dále musí informovat uživatele o všech významných změnách smluvních podmínek.

Online tržiště

Nová pravidla podporují bezpečnost spotřebitelů na online tržištích. Tržiště nesmějí umožnit obchodování subjektům, o kterých nemají dostatek informací. Online tržiště jsou dále povinna umožnit zpřístupnění veškerých předsmluvních informací o bezpečnosti výrobků a dále musí spotřebitele dodatečně informovat o nezákonnosti zakoupeného zboží či služeb.

Pravidla moderace obsahu

Jakákoliv omezení uplatňovaná poskytovatelem v souvislosti s využíváním jeho služby budou muset být řádně a srozumitelně vysvětlena. Uživatelé hostingových služeb musí obdržet odůvodnění každého omezení služeb z důvodu porušení podmínek nebo nezákonnosti obsahu a musí být náležitě poučeni o možnostech nápravy.

Doporučovací systémy

Online platformy musí umožnit uživatelům, je-li to možné, zvolit si preferované parametry doporučovacího systému. Velmi velké online platformy musí uživateli nabídnout alespoň jednu možnost zobrazení obsahu, která není založena na profilování.

Oznamování nezákonného obsahu

Uživatelům musí být umožněno jednoduchým způsobem nahlašovat poskytovateli hostingu nezákonný obsah v rámci jím poskytované služby a oznamovatel musí být uvědomen, jak bylo s jeho oznámením naloženo.

Nařízení DSA také stanovuje, že poskytovatelé online platforem musí spolupracovat s tzv. „důvěryhodnými oznamovateli“, což budou certifikované subjekty mající za úkol označovat nezákonný obsah na online platformách. Jejich oznámení budou muset platformy vyřizovat přednostně. Pro tato oznámení však neplatí domněnka správnosti.

Koncepce online rozhraní

Nařízení DSA zakazuje tzv. „dark patterns“, což jsou takové prvky v online rozhraních, které klamou nebo manipulují příjemci služby či jinak narušují jejich schopnost činit svobodná a informovaná rozhodnutí.

Ochrana nezletilých

Poskytovatelé online platforem mají podle nařízení DSA povinnost přijmout vhodná a přiměřená opatření k zajištění vysoké míry soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob při používání jejich služeb. To znamená, že musí implementovat technická a organizační opatření, která minimalizují riziko, že nezletilé osoby budou vystaveny nevhodnému obsahu nebo nebezpečným situacím online. Kromě toho poskytovatelé nesmějí prezentovat reklamy založené na profilování s využitím osobních údajů nezletilých osob.

Další povinnosti poskytovatelů

Poskytovatelé budou muset plnit povinnosti ohledně transparentnosti, jako zveřejňování zpráv o moderaci obsahu, počtu vedených sporů s uživateli či počtu aktivních uživatelů. Poskytovatelé hostingu budou muset také hlásit podezření na spáchání některých trestných činů, o kterých se dozví. Online platformy budou dále povinny spolupracovat s důvěryhodnými oznamovateli, zavést interní systém vyřizování stížností, účastnit se mimosoudního řešení sporů iniciovaných uživateli nebo odesílat veškerá rozhodnutí o moderaci obsahu do veřejně přístupné Databáze transparentnosti. Za porušení povinností hrozí sankce až do výše 6 % obratu.

Nezákonný obsah

Nezákonný obsah není nařízením DSA definován. Co je nezákonné, musí stanovit unijní či národní právní předpisy. Nezákonnost obsahu budou, pokud se o ní dozvědí, posuzovat a vyhodnocovat sami poskytovatelé. S případnými spory o charakter obsahu se strany mohou obrátit na soud nebo specializovaný subjekt mimosoudního řešení sporů.

Opatření proti nezákonnému obsahu může poskytovali uložit také veřejný orgán, pokud k tomu má pravomoc na základě zvláštního zákona. Z hlediska odpovědnosti za nelegální obsah nařízení DSA pouze modifikuje dosavadní pravidla stanovená e-commerce směrnicí. Nadále tedy platí, že poskytovatel není odpovědný za nezákonný obsah, o kterém nemá konkrétní povědomost. DSA nově doplňuje, že pokud uživatel poskytovateli nahlásí nezákonný obsah, nemůže se tento dále hájit, že o něm nevěděl. Jestliže poskytovatel ani po nahlášení nezákonného obsahu nekoná, stává se spoluodpovědným za daný obsah a každý dotčený příjemce služby po něm může požadovat náhradu škody.

Systémová rizika

Vedle nezákonného obsahu DSA rozlišuje ještě kategorii tzv. systémových rizik, která jsou spojena výlučně s fungováním velmi velkých platforem. Tyto platformy mají povinnost průběžně analyzovat výskyt systémových rizik spojených s poskytováním jejich služeb. Systémová rizika zahrnují např. nepříznivé dopady na základní lidská práva, občanský diskurz, volební procesy či veřejnou bezpečnost. Smyslem pravidel je, aby platformy negativní společenské jevy nepřiživovaly např. za účelem zvýšení dosahu příspěvků, ale utlumovaly. Je také nutné poznamenat, že v celém DSA se ani jednou nevyskytuje pojem „dezinformace“. Dostatečnost opatření platforem bude posuzovat Evropská komise. Vědecká komunita dále díky DSA získá přístup k datům velmi velkých platforem za účelem zkoumání systémových rizik.

Koordinátor digitálních služeb

Podle nařízení DSA mají být v rámci každého členského státu Evropské unie jmenováni tzv. „koordinátoři digitálních služeb.“ Jejich úkolem je dozor nad dodržováním povinností podle DSA ze strany poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb usazených v členském státě. V České republice bude koordinátorem Český telekomunikační úřad. Rolí koordinátora je dále koordinace uplatňování nařízení DSA na národní úrovni a evropské úrovni ve spolupráci mezi národními orgány a Evropskou komisí. Úlohou ČTÚ naopak nebude posuzování (ne)zákonnosti obsahu ani rozhodování sporů mezi poskytovateli a uživateli. Koordinátor rovněž nemá pravomoc nařídit odstranění nezákonného obsahu ani zablokování internetových stránek.

ČTÚ může začít aktivně vykonávat své kompetence podle DSA až poté, co bude schválen a nabude účinnosti příslušný adaptační zákon, který je nyní stále v legislativním procesu.