Podmínky a postupy dle zákona č. 194/2017 Sb. a nařízení GIA

Níže uvedené postupy se řídí  nařízením o gigabitové infrastruktuře a zákonem č. 194/2017 Sb.

Vymezení nejdůležitějších pojmů

Síť elektronických komunikací:

Přenosové systémy (ať jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo centralizované správní kapacitě, či nikoli) a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace.

Síť s velmi vysokou kapacitou:

• Síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě
• Síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání.

Veřejná síť elektronických komunikací:

Síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě.

Provozovatel sítě:

a) operátor ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2018/1972

b) podnik, který zajišťuje fyzickou infrastrukturu určenou k poskytování:

• služeb výroby, přepravy nebo distribuce plynu, elektrické energie (včetně veřejného osvětlení), vytápění, vody (včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod, a odvodňovacích systémů);
• dopravních služeb včetně železnic, silnic včetně pozemních komunikací v obcích, tunelů, přístavů a letišť.

Subjekt veřejného sektoru:

Státní, regionální nebo místní orgán, veřejnoprávní subjekt nebo sdružení vytvořené jedním nebo více takovými orgány nebo jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty.

Fyzická infrastruktura:

a) jakýkoli prvek sítě, který je určen k uložení jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě, jako jsou potrubí, stožáry, kabelovody, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a sloupy, jakož i budovy, včetně jejich střech a částí jejich fasád, nebo vstupy do budov, a veškeré další objekty, včetně městského mobiliáře, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy a mýtné brány, jakož i zastávky autobusů a tramvají či stanice metra a železniční stanice.

b) budovy – pokud nejsou součástí sítě a pokud je vlastní nebo ovládají subjekty veřejného sektoru, a to včetně jejich střech a částí jejich fasád a včetně vstupů do budov. Fyzickou infrastrukturou jsou za splnění výše uvedené podmínky rovněž veškeré další objekty, včetně městského mobiliáře:

• sloupy veřejného osvětlení
• značky a ukazatele
• světelná signalizace
• billboardy a mýtné brány
• zastávky autobusů a tramvají
• stanice metra a železniční stanice

Fyzická infrastruktura uvnitř budovy:

Fyzická infrastruktura nebo zařízení v místě koncového uživatele, včetně prvků ve spoluvlastnictví, určené k uložení kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí, pokud jsou tyto přístupové sítě schopny poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě.

Stavební práce:

Každý výsledek stavebních nebo stavebně-inženýrských činností jako celek, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci, a zahrnuje jeden nebo více prvků fyzické infrastruktury.

Povolení:

Explicitní nebo implicitní rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí přijatých současně nebo postupně jedním nebo více příslušnými orgány, vyžadované od podniku podle vnitrostátních právních předpisů k provedení stavebních prací nezbytných pro budování prvků sítí VHCN.

Poskytování údajů o fyzické infrastruktuře:

Operátor má právo na minimální informace o existující fyzické infrastruktuře (dále jen „minimální informace“), a to na základě písemné žádosti podané Úřadu. Žádost lze podat taktéž prostřednictvím elektronického formuláře. Podání této žádosti nepodléhá povinnosti úhrady správního poplatku.

Pokud Úřad nemá potřebné údaje k dispozici, požádá o jejich poskytnutí orgán, který by v důsledku plnění svých úkolů mohl být držitelem minimálních informací. Získané údaje Úřad poskytne operátorovi.

Úřad minimální informace operátorovi neposkytne, jsou-li dány důvody stanovené zákonem. O této skutečnosti vydá Úřad rozhodnutí.

Pokud Úřad nemá minimální informace k dispozici a oslovený orgán mu je na základě žádosti ve lhůtě 2 měsíců neposkytl, vyrozumí o této skutečnosti operátora, který následně může o údaje požádat příslušného provozovatele sítě nebo subjekt veřejného sektoru.

Provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru může žádost o poskytnutí minimálních informací odmítnout z důvodů stanovených zákonem. Pokud provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru žádost odmítne, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním operátorovi, a to do 2 měsíců od obdržení žádosti.

Průzkum na místě:

Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru vyhoví přiměřeným žádostem o průzkum na místě týkající se specifických prvků jejich fyzické infrastruktury na základě konkrétní písemné žádosti operátora.

V žádosti se specifikují prvky fyzické infrastruktury dotčené v souvislosti s budováním prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení. Průzkum na místě týkající se specifikovaných prvků fyzické infrastruktury se povolí do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti za přiměřených, nediskriminačních a transparentních podmínek. Průzkum může být omezen nebo zamítnut pouze tehdy, je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti některých budov vlastněných nebo ovládaných subjekty veřejného sektoru, bezpečnosti a integrity sítí, národní bezpečnosti, zabezpečení vnitrostátní kritické infrastruktury, veřejného zdraví nebo bezpečnosti, nebo z důvodů důvěrnosti nebo provozního či obchodního tajemství.

Přístup k existující fyzické infrastruktuře:

Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, vyhoví na základě písemné žádosti operátora všem oprávněným žádostem o přístup k této fyzické infrastruktuře za spravedlivých a přiměřených podmínek včetně ceny s cílem budovat prvky sítí VHCN nebo přiřazená zařízení.

V žádosti musí být specifikovány prvky fyzické infrastruktury, ke které je požadován přístup, včetně konkrétního časového rámce.

Přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy:

Poskytovatel veřejných sítí elektronických komunikací má právo na vlastní náklady zavést své vedení až k přístupovému bodu a právo na přístup ke stávající vnitřní fyzické infrastruktuře v budově (v případě zavádění prvků VHCN), pokud je duplikace technicky nemožná nebo ekonomicky neefektivní, a to na základě písemné žádosti adresované držiteli práva užívat přístupový bod a vnitřní fyzickou infrastrukturu.

Držitel práva na užívání přístupového bodu a fyzické infrastruktury uvnitř budovy vyhoví všem přiměřeným písemným žádostem o přístup k přístupovému bodu a fyzické infrastruktuře uvnitř budovy za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně ceny, je-li to na místě.

Poskytování údajů o stavebních pracích:

Provozovatel sítě a subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu poskytnou operátorovi minimální informace o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích financovaných z veřejných prostředků na základě její odůvodněné písemné žádosti za podmínek a v rozsahu stanovených zákonem. Tyto údaje poskytne provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu současně i Úřadu. Podání této žádosti nepodléhá povinnosti úhrady správního poplatku.

Koordinace stavebních prací:

Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě vyhoví všem přiměřeným písemným žádostem operátorů o koordinaci těchto stavebních prací v souvislosti s budováním prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení, a to za transparentních a nediskriminačních podmínek.

Žádostem o koordinaci stavebních prací se vyhoví za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) koordinace stavebních prací nezpůsobí provozovateli sítě nebo subjektu veřejného sektoru vlastnícímu nebo ovládajícímu fyzickou infrastrukturu, který dotčené stavební práce původně plánoval, žádné nenávratné dodatečné náklady, včetně nákladů způsobených dalším prodlením (tím není dotčena možnost stran dohodnout se na rozdělení nákladů)

b) provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu, který stavební práce původně plánoval, si zachová kontrolu nad koordinací těchto prací

c) žádost je podána co nejdříve, a pokud je zapotřebí povolení pro stavební práce, nejpozději jeden měsíc před předložením konečného projektu orgánům udělujícím povolení.

Řešení sporů

Úřad je orgánem pro řešení sporů. Řeší spory týkající se:

• přístupu k infrastruktuře
• neposkytnutí požadovaných informací
• průzkumu na místě
• koordinace stavebních prací
• přístupu k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy

Správní poplatky za podání návrhu na rozhodnutí sporu činí

• 10 000 Kč – spor o přístup k fyzické infrastruktuře, spor o koordinaci stavebních prací
• 2 000 Kč – spor o průzkum fyzické infrastruktury na místě, spor o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy, spor o poskytnutí minimálních informací, spor o údaje o stavebních pracích

Spory musí být vyřešeny ve stanovených lhůtách:

• do čtyř měsíců: spory o přístup k fyzické infrastruktuře
• do jednoho měsíce: neposkytnutí požadovaných informací, spor o průzkum na místě, spor o koordinaci stavebních prací, spor o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy

Úřad rozhodnutí o sporech zveřejní při zachování důvěrnosti.

Proti rozhodnutí Úřadu o sporu není přípustný rozklad, přezkumné řízení ani obnova řízení. Účastník řízení se může obrátit na soud v občanském soudním řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.