Elektronický sběr dat (ESD)
Žadatel o přístup (tzv. oprávněná osoba) musí vyplnit žádost o přístup do systému ESD, kterou nalezne na úvodní straně systému ESD.
Vyplněnou žádost ve formátu PDF je nutné stáhnout a doručit prostřednictvím datové schránky, e-mailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem, v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat jménem povinné osoby, nebo osobně na Úřad. Adresy s kontaktními údaji jsou uvedeny zde.
Po doručení žádosti Úřadu bude oprávněné osobě aktivován přístup do systému ESD, o čemž bude informována na emailovou adresu uvedenou v žádosti o přístup do systému ESD, případně prostřednictvím SMS zprávy, pokud si tento způsob komunikace v žádosti zvolí.
Oprávněná osoba může po aktivaci přístupu v systému ESD vytvořit a následně administrovat přístup až pro 3 tzv. pověřené osoby, které mohou pouze vyplňovat a odevzdávat formuláře. Doprovodné informace k systému ESD včetně návodných videí naleznete zde a na úvodní straně systému ESD.
Přihlášení do systému ESD je pro občany České republiky a pro občany států, které implementovaly nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nařízení eIDAS), možné pouze prostřednictvím Portálu Identity občana.
Pro úspěšné přihlášení do systému ESD je nezbytné po přesměrování na Portál Identity občana (z úvodní strany systému ESD) udělit souhlas k využití identifikačních údajů (v případě občanů České republiky alespoň příjmení, jméno, číslo dokladu a typ dokladu nebo příjmení, jméno, datum narození a adresa místa trvalého pobytu).
Občané států, které nařízení eIDAS neimplementovaly, se do systému ESD přihlašují pomocí přihlašovacího jména a hesla.
Přihlašování do systému ESD prostřednictvím ověření elektronické identity (Portálu Identity občana) je nezbytné zahájit na úvodní straně systému ESD po stisknutí tlačítka „Přihlásit se“, kdy dojde k přesměrování na Portál Identity občana a k zobrazení výběru přihlašovacích prostředků (např. Mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka či bankovní identita). Potíže může způsobovat např. vstup na webovou stránku systému ESD z uložené záložky. Pro přihlašování je vhodné používat nejlépe prohlížeče Google Chrome, Mozilla Firefox, případně Microsoft Edge. Pro MacOS není vhodné používat prohlížeč Safari. Před dalším pokusem o přihlášení je při potížích vhodné smazat cookies a dočasné soubory internetu v prohlížeči, případně otevřít prohlížeč v novém anonymním okně. Současně je doporučeno zkontrolovat, zda není spuštěna ochrana prohlížeče/počítače, jako je např. Kaspersky Internet Security, BitDefender apod., v některých případech pomůže její pozastavení.
Pokud potíže přetrvávají, lze kontaktovat podporu Portálu Identity občana, případně se obrátit přímo na poskytovatele svého identifikačního prostředku.
V případě, že se objeví potíže s přihlášením do systému ESD až po ověření a odsouhlasení využití identifikačních údajů prostřednictvím Portálu Identity občana, lze kontaktovat pracovníky Úřadu na e-mailové adrese monitoringtrhu@ctu.gov.cz spolu s kopií obrazovky s chybou a uvedením data a času tohoto neúspěšného přihlášení.
Červeně podbarvená pole indikují automaticky identifikovanou logickou chybu dat vyplněných ve formuláři. Bližší informace, resp. popis chyby je uveden v upozornění, které se po kliknutí do červeně podbarveného pole zobrazí v pravé části formuláře v rámečku označeném CHYBA. Nastavení indikací chybného vyplnění vychází z nejčastějších případů vyplňování formuláře. Z tohoto důvodu může dojít k situaci, kdy ve specifických a odůvodněných případech bude formulář vyplněn správně i při indikaci chybného vyplnění. V těchto případech lze formulář odevzdat i s červeně podbarvenými poli, je však nezbytné do poznámky na konci formuláře uvést vysvětlení, tj. např. specifika poskytovaných služeb či obchodního modelu apod. Při prvním odevzdání formuláře dojde na základě automaticky identifikovaných chyb (červeně podbarvených polí) k jeho vrácení systémem ESD k opravě či doplnění. Pokud se jedná o odůvodněný případ (viz výše), postačí doplnit vysvětlující poznámku (pokud již formulář takovou poznámku neobsahuje) a formulář opětovně odevzdat.
Ano, povinná osoba je povinna vyplnit formulář i v případě, že ve sledovaném období ukončila či přerušila podnikání. Pro tento účel jí bude přidělen specifický tzv. mimořádný formulář v okamžiku, kdy se Úřad o ukončení nebo přerušení činnosti dozví, a to v případě, že k ukončení či přerušení dojde v období od 1. 1. do 31. 10. příslušného roku. Povinné osobě tak nebude přidělen standardní formulář (za 1. pololetí a za celý rok) a splní svou informační povinnost vůči Úřadu již v okamžiku, kdy přidělený mimořádný formulář vyplní a odevzdá. Mimořádný formulář obsahuje pouze ukazatele, ke kterým se vyplňují tokové údaje (souhrnné údaje za sledované období), čímž se liší od pravidelného formuláře. V tomto formuláři však zůstaly zachovány všechny funkcionality pravidelných formulářů a zároveň se s nimi v rámci systému ESD pracuje i stejným způsobem (tj. stejným způsobem se vyplňují, odevzdávají, kontrolují, vrací k opravě či doplnění apod.). Pokud je podnikatelská činnost přerušena nebo ukončena v období od 1. 11. do 31. 12. daného roku, bude povinné osobě přidělen standardní celoroční formulář přidělovaný na začátku následujícího roku, který obsahuje všechny sledované ukazatele. Do tohoto přiděleného formuláře však vyplní povinná osoba, která ukončila nebo přerušila svou podnikatelskou činnost, pouze údaje k tokovým ukazatelům (např. počet minut, tržby za hlasové služby a tržby za datové služby) souhrnně od začátku sledovaného období do data ukončení/přerušení komunikační činnosti a formulář odevzdá v systému ESD. Mimořádný formulář v tomto případě nebude povinné osobě přidělen. Pokud ve sledovaném období povinná osoba žádné služby, příp. sítě neposkytovala, může formulář odevzdat s prázdnými poli (není nutné vyplňovat do jednotlivých polí nulové hodnoty), musí však před odevzdáním formuláře z nabídky důvodů nevyplnění sekcí formuláře u každé nevyplněné sekce zaškrtnout důvod „Poskytování služeb ve výše uvedené sekci jsme ukončili/přerušili.“
Sloupce „c“ a „d“ s ukazateli vztahujícími se k poskytovaným službám, tj. přístupům (aktivním přípojkám), na nichž je poskytována služba účastníkovi – koncovému uživateli, vyplňuje v příloze poskytovatel služby přístupu k internetu koncovému uživateli, a to bez ohledu na to, zda službu poskytuje prostřednictvím vlastní infrastruktury, anebo využívá na základě smluvního vztahu infrastrukturu jiného podnikatele, který síť zajišťuje.
Sloupce „e“ až „j“, resp. „k“ s ukazateli o pokrytí adresních míst disponibilní přípojkou a o dalších souvisejících parametrech provozované infrastruktury vyplňuje v příloze povinná osoba zajišťující síť elektronických komunikací, tedy v tomto případě provozovatel příslušné infrastruktury do koncového bodu sítě (tj. do bodu, kde je účastníkovi – koncovému uživateli (na maloobchodní úrovni) poskytována služba přístupu k internetu), a to bez ohledu na to, zda tato povinná osoba poskytuje sama maloobchodní služby, či nikoliv. Tyto sloupce tedy vyplní i v případě, že síť pouze velkoobchodně zpřístupňuje jiným poskytovatelům služeb.
Pozn.: Samotné vlastnictví infrastruktury není rozhodující pro to, kdo informace o ní vyplňuje. Přestože provozovatel infrastruktury je zpravidla jejím vlastníkem, nemusí tomu tak být vždy. Příkladem je situace, kdy obec infrastrukturu (v tu chvíli pouze soubor hmotného majetku) vlastní, aniž by ji ale jakkoliv dále provozovala, a takto případně nabízí k pronájmu podnikateli v elektronických komunikacích. V takovém případě obec v rámci svého vlastnictví síť nezajišťuje, protože infrastruktura se sítí stane až v okamžiku oživení příslušných síťových prvků a zahájením provozu. Provozovatelem sítě v takovém případě bude osoba, která síť na pronajaté infrastruktuře zřídí (oživí), fakticky pro daný účel udržuje a využívá. V tomto případě údaje o infrastruktuře nevyplní obec (tedy vlastník hmotného majetku), ale provozovatel sítě.
Ve většině případů je povinná osoba současně provozovatelem sítě i poskytovatelem služby. V takovém případě bude vyplňovat jak informace o přístupech (aktivních přípojkách), tak i údaje o provozované infrastruktuře (adresních místech pokrytých disponibilní přípojkou).
Pokud povinná osoba není provozovatelem infrastruktury v dané technologické kategorii (příloze), tj. pouze poskytuje službu přístupu k internetu, zaškrtne v úvodu přílohy volbu s názvem „Zaškrtne povinná osoba, která není provozovatelem infrastruktury v této technologické kategorii, pouze poskytuje službu přístupu k internetu“. Po zaškrtnutí této volby umožní příloha vyplnit pouze informace o poskytovaných službách ve 4 sloupcích „a“ až „d“. Současně se deaktivuje automatická kontrola upozorňující na chybějící údaje o infrastruktuře, pokud jsou vyplněny údaje o poskytovaných službách.
Pokryté adresní místo je adresní místo, na kterém povinná osoba provozuje nebo je schopna dobudovat alespoň jednu disponibilní přípojku.
Disponibilní přípojka je:
- přípojka instalovaná u koncového uživatele (bez ohledu na to, zda je jejím prostřednictvím poskytována služba, či nikoliv), tedy již existující přípojka, nebo
- dosud fakticky neinstalovaná přípojka, kterou je ale povinná osoba schopna a ochotna zřídit a poskytnout na ní službu příslušných parametrů, a to při kumulativním splnění všech následujících podmínek:
- na adresním místě existuje komerční nabídka služby přístupu k internetu odpovídající příslušným vykázaným parametrům přípojky;
- povinná osoba je schopna a ochotna na daném místě zřídit přípojku odpovídající příslušným vykázaným parametrům a poskytnout odpovídající službu přístupu k internetu do čtyř týdnů od vyslovení zájmu ze strany účastníka, aniž by případné poplatky za zřízení přípojky a zprovoznění služby přesáhly svou běžnou výši;
- pokud bude potřeba provést instalaci přípojky (zřídit přípojku), musí k tomu dojít bez vynaložení nepřiměřeně vysokých nákladů
- nepřiměřeně vysoké investiční náklady: např. rozsáhlé výkopové práce nebo stavba stožárů;
- příklady přiměřených nákladů: instalace rozvodů v bytovém domě, zajištění instalace koncového zařízení, posílení kapacity v posledním koncovém úseku účastnického vedení např. výměnou aktivních síťových prvků;
- jestliže je k poskytování služby daných parametrů nutné dobudovat vedle samotné přípojky též distribuční bod umístěný na stejném adresním místě jako disponibilní přípojka, případně v jeho těsné blízkosti (v řádech jednotek metrů), může povinná osoba při uvádění pokrytých adresních míst disponibilní přípojkou brát v úvahu i tento doposud neexistující distribuční bod, pokud je schopna jej dobudovat za výše uvedených podmínek. Ostatní distribuční body a další části navazující sítě musejí být k okamžiku sběru dat dostupné, tj. vybudované.
Zásadní pro vykazování parametrů disponibilních přípojek je, aby byla povinná osoba schopna zajistit kvalitu služby současně na všech pokrytých adresních místech vyplněných v rámci geografického sběru dat (při zohlednění technologické schopnosti a dostupné šířky pásma daných technologií). Dostupná kapacita v navazujících částech sítě by měla být v daném okamžiku k dispozici, resp. je možné ji operativně navýšit bez budování zcela nových komponentů sítě. V podrobnostech Úřad odkazuje na návodné pokyny, které jsou součástí příloh pro sběr geografických údajů a na webových stránkách Úřadu . Podstatná je pak dostupná kapacita v tzv. úzkém hrdle navazující sítě (přípojná nebo distribuční síť). Za účelem vyhodnocení kapacity sítě Úřad připravil Metodiku pro vyhodnocování dopadu kapacity sítí elektronických komunikací na výkon služeb přístupu k internetu , jejíž kalkulačku Úřad doporučuje při výpočtu dostatečné kapacity využít.
Definice a parametry pro sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN) vycházejí ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (čl. 2 odst. 2 a recitál 13), a ze souvisejících Pokynů BEREC pro sítě s velmi vysokou kapacitou ze dne 4. prosince 2025 (BoR (25) 182). Tyto pokyny včetně jejich nezávazného českého překladu jsou k dispozici také na webových stránkách Úřadu.
Připojení prostřednictvím VHCN sítí se v kontextu uvedených dokumentů člení na pevné a bezdrátové, přičemž pevným připojením se ve vztahu k VHCN rozumí připojení prostřednictvím sítí, které pro přenos dat využívají kovová (včetně koaxiálních) a optická přenosová média.
Sítí VHCN je v případě pevného připojení (FTTH/B, xDSL, CATV):
a) síť sestávající plně z optických vláken až do budovy = třída VHCN 1,
nebo
b) jiná pevná síť umožňující na koncovém bodu sítě zajistit „downlink data rate“ ≥ 1 000 Mbit/s, „uplink data 5 rate“ ≥ 200 Mbit/s, chybovost paketů max. 0,05 %, ztrátovost paketů max. 0,0025 %, obousměrné zpoždění IP paketů max. 10 ms, kolísání zpoždění max. 2 ms a dostupnost služby min. 99,9 % za rok = třída VHCN 3.
Prahové hodnoty výkonnosti jsou založeny na rychlosti přenosu dat na úrovni užitečného zatížení protokolu transportní vrstvy pro downlink a uplink (4. vrstva ISO/OSI modelu sítě).
Sítí VHCN je v případě bezdrátového připojení (typicky bezdrátový přístup v licencovaných pásmech a bezdrátový přístup ve volných pásmech):
a) síť sestávající plně z optických vláken až k základnové stanici (či obdobnému bezdrátovému přístupovému bodu (AP), tzn. bodu s aktivním komunikačním zařízením pro vysílání, přenos a směrování provozu ke a od koncového uživatele) =třída VHCN 2,
nebo
b) jiná bezdrátová síť umožňující na koncovém bodu sítě zajistit „downlink data rate“ ≥ 350 Mbit/s, „uplink data rate“ ≥ 50 Mbit/s, chybovost paketů max. 0,01 %, ztrátovost paketů max. 0,01 %, obousměrné zpoždění IP paketů max. 18 ms, kolísání zpoždění max. 5 ms a dostupnost služby min. 99,9 % za rok = třída VHCN 4.
Prahové hodnoty výkonnosti jsou založeny na rychlosti přenosu dat na úrovni užitečného zatížení protokolu transportní vrstvy pro downlink a uplink (4. vrstva ISO/OSI modelu sítě).
Pokud bezdrátové připojení splňuje „přísnější“ kritéria třídy VHCN 3, primárně určená pro služby pevného (kabelového) připojení (kovová a optická přenosová média), vykazuje se taková síť za „pevnou VHCN“ třídy VHCN 3.
V případě, že alespoň jedna disponibilní přípojka na daném adresním místě splňuje podmínky pro koncový bod sítě VHCN, vybere povinná osoba u daného záznamu příslušnou třídu VHCN (1 až 4, resp. příslušný „kód třídy VHCN“).
V případě souběžného splnění kritérií více VHCN tříd postupuje povinná osoba následovně:
- pokud v případě pevného připojení splňuje parametry třídy VHCN 1 a VHCN 3, vyplní třídu VHCN 1.
- pokud v případě bezdrátového připojení splňuje parametry třídy VHCN 2 a VHCN 4, vyplní třídu VHCN 2.
- pokud v případě bezdrátového připojení splňuje současně i parametry třídy VHCN 3, vyplní třídu VHCN 3.
V případě, že žádná disponibilní přípojka na daném adresním místě nesplňuje podmínky pro koncový bod sítě VHCN, vybere povinná osoba u daného záznamu třídu VHCN 0, případně ponechá pole prázdné a systém ESD třídu VHCN 0 doplní automaticky.
Poznámka: Pojmy downlink a uplink data rate představují parametry sítě ve smyslu rychlosti přenosu dat pro downlink a uplink. Pro určení příslušné třídy dané výkonnostními parametry (třída 3 a 4) je rozhodující potenciální schopnost sítě poskytovat v koncovém bodě službu o příslušných kvalitativních parametrech, aniž by služba musela být v době vykázání fakticky poskytována nebo nabízena.
Více informací naleznete zde.